Dějepis – 8. ročník  

Mezi revolucí 1848 a první světovou válkou

Dějiny významných států v Evropě a ve světě

Velká Británie

1837-1901 - královna Viktorie, vládla 64 let (viktoriánská doba)

- konstituční monarchie, 2 politické strany v parlamentu (liberální, konzervativní)

- podpora Osmanské říše proti Rusku, obava z Německa v Africe

- 1857 -povstání domorodých vojáků v Indii, krvavě potlačeno

- 1891 - povinná školní docházka

Francie

Císař Napoleon III.

- podpora Osman. ř., obava z Německa

- 1870 -francouzsko-pruská válka (porážka, císař byl u Sedanu zajat, velké válečné

reparace)

→po krátké občanské válce r. 1871 se stala Francie republikou

Krymská válka (1853-1856)

Osmanská říše, Francie, Velká Británie, Sardinie                X          Rusko

Rusko chtělo černomořské úžiny (Bospor a Dardanely).

Bylo ale poraženo. Nebyly tak ohroženy obchodní cesty do Asie

(franc. Indočína, brit. Indie).

*****************************************************************

Rusko

- car Alexandr II.

1861 – zrušeno nevolnictví v Rusku (samoděržaví zůstalo)

další reformy: soudy, policie, školy

- vznikají tajné revoluční organizace proti carskému režimu

→ car zahynul při atentátu

nástupci:

Alexandr III.

Mikuláš II. (†1917 – poslední ruský car)

Rusko-turecká válka (1877 – 1878)

pomoc slovanským národům proti Osmanské říši

- mírová konference v Berlíně: samostatnost Bulharska, Srbsko a Černá Hora

 získává turecká území, Bosna a Hercegovina připadla Rakousku

Rusko-japonská válka o Mandžusko (1904 – 1905)

- porážka v námořní bitvěu Cušimy → nespokojenost obyvatel

22. 1. 1905 – „krvavá neděle“- demonstrace v Petrohradě

→ obyvatelé žádají občanské svobody a volební právo

→ car zřizuje Dumu (parlament), všeobecné hlasovací právo pro muže

Rusko prodalo Aljašku – USA zaplatily 7 milionů dolarů

Transsibiřská magistrála – železnice z Moskvy do Vladivostoku

*****************************************************************

Občanská válka v USA (1861 – 1865)

     - obyvatelstvo: běloši, černoši, indiáni

- dosídlení západu na úkor indiánů (indiánské rezervace)

Sever: rozvinutý průmysl, obchod, silniční a železniční síť, 1820 – zákaz otroctví

Jih: zemědělství (bavlna), práce otroků

Politická uskupení:     REPUBLIKÁNI – zájmy severu

DEMOKRATÉ – zájmy jihu

1860 – prezidentem Abraham Lincoln (republikán, proti otroctví)

11 států jihu vystupuje z Unie (USA) a vytváří Konfederaci

Občanská válka

Unie (sever)               X                     Konfederace (jih)

Unie zaútočila na Konfederaci, protože se chtělaopět sjednotit. Válka byla

úspěšnější pro jižany, po bitvě u Gettysburgu r. 1863 nastal obrat a Konfederace

kapituluje r. 1865.

- otroctví bylo zákonem zrušeno v celé Unii

- Lincoln byl po válce zavražděn

Vzestup USA

- přistěhovalci, hlavně z Evropy (Italové, Irové, i Češi a Slováci)

Panamská šíje – USA odkoupili práva na stavbu průplavu (otevřen v r. 1914)

*****************************************************************

Dějiny českých zemí a habsburské monarchie

Bachův absolutismus

• rakouský císař František Josef I.   (1848 – 1916)
• (manželka Alžběta Bavorská = Sissi)

- po zrušení ústavy r. 1851 vládne absolutisticky

- ministr vnitra Alexandr Bach = Bachův absolutismus (policie, cenzura)

- hospodář. rozvoj: podpora obchodu, stavba železnic, průmysl hlavně v ČZ

Prohrané války:

1859 - Rakousko-sardinská válka – ztráta Lombardie

1866 - Prusko-rakouská válka (bitva u Hradce Králové) – ztráta Benátska

Politický vývoj:

1860 - Říjnový diplom – císař se vzdává absolutismu → nová ústava

císař vládne spolu s říšskou radou = 2 sněmovny:

panská (jmenuje císař)

+ poslanecká (jsou voleni)

v jednotlivých zemích monarchie vznikly  zemské sněmy

1867 - rakousko-uherské vyrovnání

- Fr. Josef I. přistupuje na požadavky Uher a  rozděluje říši na dvě části →

oficiální název Rakousko-Uhersko R-U

- každá země je spravována samostatně

- společné je: - hlava státu – císař František Josef I.

                        - zahraniční politika

                        - měna

- armáda

Úkol: NAKRESLIT mapu Rakouska-Uherska (1867)

*****************************************************************

České země před I. světovou válkou

Průmysl:

- ČZ = nejrozvinutější část monarchie (45% veškeré výroby)

- podnikatelé:             Emil Škoda – strojírenství

                        František Křižík – elektrotechnika

                        Emil Kolben – elektrotechnika  (asistent Edisona)

Čeněk Daněk – zbrojní průmysl                  

Politika:

- vypjaté česko-německé vztahy

- Češi se stále více uplatňují ve státní správě

-na protest přestali čeští poslanci docházet do Říšského sněmu (tzv. obstrukce)

1871 – Fundamentální články = císař slibuje, že se nechá korunovat

českým králem a zavede rakousko-české vyrovnání (toto nesplnil!)

- jazykové vyrovnání (čeština se stala druhým úředním jazykem)

- čeští poslanci na Říšském sněmu vedou drobečkovou politiku tj. politiku

drobných ústupků

1881 – otevřeno Národní divadlo v Praze

1882 – rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou

*****************************************************************

Dějepis – 9. ročník    

Poválečné dějiny

Československo po druhé světové válce

Československo v letech 1945-1948

Odsun Němců z ČSR

- rozhodnutí o vysídlení, odsunu něm. a maď. obyvatelstva z pohraničí (3 miliony

 Němců) padlo v Postupimi r. 1945

- prezidentskými dekrety, které podepsal Edvard Beneš, bylo umožněno:

- konfiskace majetku

- zrušení čs. státního občanství

- odsun

1. fáze (1945) – neorganizovaný tzv. „divoký odsun“

- Postoloprty – 763 obětí masakru, popraveni zastřelením

- Ústí n. Labem – výbuch muničního skladu, obviněni Němci, následoval jejich masakr

(100 obětí)

- Brno - tzv. „Brněnský pochod smrti“, 20 000 brněnských Němců vyhnáno (nemoci, vyčerpání, přirozená úmrtí → 1700 obětí, z toho 3 zastřelení).

V další fázi už postupoval odsun podle postupimských ujednání. Vysídlené pohraničí bylo hospodářsky oslabeno a začalo chátrat.

*****************************************************************

Volby 1946

- jednalo se o rozhodující volby

- komunisté ovládli propagandu (v dnešní řeči volební marketing)

- komunisté prosadili bílé volební lístky → nespokojení voliči tak nemuseli volit konkurenční strany – to KSČ pomohlo

- komunisté slavili volební vítězství (40 % hlasů v Čechách a na Moravě)

Situace před únorem 1948

- odmítnuta účast v Marshallově plánu (1948 - 1952)

- lístkový systém (proto roste černý trh)

- nedostatek pracovních sil v průmyslu

- v zemědělství - 1947 sucho a neúroda (dodávky obilí ze SSSR)

- KSČ prosadila tzv. "milionářskou daň", chtěla znárodnit podniky nad 50 zaměstnanců

  a provést novou pozemkovou reformu – půda pro drobné rolníky

*****************************************************************

Únorový převrat 1948

Ve volbách v roce 1946 KSČ zvítězila a získala 40 % hlasů, předsedou vlády se stal

Gottwald, získali i post ministra vnitra. To jim ale neumožnilo zavést v zemi komunistický režim.

Sbor národní bezpečnosti SNB (tehdejší policie) byla v moci komunistů. Stížnosti proti zneužití moci ze strany komunistů vyvrcholily v únoru 1948 podáním demise

demokrat. ministrů (12 z 26 celkem) – tedy menšina. Nemuseli se proto vypsat

 nové volby a stačilo, aby prezident demisi podepsal. Gottwald by místo nich dosadil komunisty a vládl by takřka neomezeně.

Komunisté organizovali manifestace, generální stávku, vytvořili Lidové milice

(ozbrojení dělníci z továren) – chtěli prezidenta donutit k podpisu.              

Pouze studenti prezidenta podpořili a demonstrovali za zachování demokracie.

25. února 1948 prezident Beneš podepsal demisi – chtěl tak zabránit občanské válce.

*****************************************************************

Upevňování moci komunismu

- 9. 5. 1948 přijata Ústava 9. května

- květen 1948 - nové volby - 70% volilo komunisty

- červen 1948 abdikoval prezident E. Beneš (3. 9. zemřel)→ novým prezidentem Gottwald

                   předseda vlády = Antonín Zápotocký

- politická orientace na SSSR, stát řízen KSČ, ČSSD spojeno s KSČ, ostatní politické strany zrušeny nebo omezeny

- všechna vedoucí a významná místa byla obsazována výhradně komunisty (státní správa,

  soudy, kulturní zařízení, policie, armáda, školy...)

*****************************************************************

50. léta v Československu

Pronásledování odpůrců a politické procesy

- vznikla Státní bezpečnost StB (tajná policie) – hlídá, kontroluje, nutí donášet, zatýká

- formy pronásledování:        vystěhování, vyhazov z práce, nemožnost studovat

tábory nucených prací, vojenská služba (Pomocné technické prapory PTP = „černí baroni“)

Politické procesy: celkem 250 tis. lidí (200 popraveno = justiční vraždy)

Procesy probíhaly podle předem daného scénáře, výsledek byl předem jasný. Byly vedeny proti církvi, proti vojákům ze západní fronty, členům jiných politických stran aj.

• gen. Heliodor Píka – bojoval v SSSR a znal dobře tamní situaci
• Milada Horáková – poslankyně, za války vězněna v koncentračním táboře
• Rudolf Slánský – generální tajemník KSČ, přítel K. Gottwalda

všichni odsouzeni a popraveni

Stalinovou a Gottwaldovou smrtí v roce 1953 skončilo období nejhoršího komunistického teroru u nás.

*****************************************************************

Život v komunistickém Československu

Ekonomika

- stát získal monopolní postavení v ekonomice (95 % zaměstnanců pracovalo ve státních podnicích)

- co a kolik se bude vyrábět, určovala Státní plánovací komise

- členství v RVHP → ČSR byla strojírenská velmoc (výroba i pro ostatní členy)

            → nedostatek hlavně spotřebního zboží (např. v drogerii)

- Zemědělství – vynucené vstupování rolníků do JZD (jednotné zemědělské družstvo)

- 1953 – měnová reforma → ve skutečnosti „krádež“ naspořených peněz v bankách (zůstatek nejvýše 600,- Kč) → protivládní demonstrace

Běžný život

- 1960 – nová ústava, nový název Československá socialistická republika (ČSSR)

• ústava zaručovala právo na práci, ale i povinnost pracovat – musela být 100% zaměstnanost
• v občanském průkazu muselo být razítko zaměstnavatele

- vzniklo důchodové pojištění a velmi dobrý systém zdravotní péče

- možnosti trávit dovolené v zemích východního bloku (Bulharsko, Rumunsko, Jugoslávie)

- Tuzex: speciální obchod se zahraničním zbožím, platilo se poukázkami (bony), ty se daly sehnat u překupníků, tzv. veksláků

*****************************************************************

60. léta v Československu

Reformní snahy

- Antonín Novotný (proti reformám) – prezident v letech 1957 - 1968

- radikalizace společnosti (konflikty a nespokojenost občanů se státní mocí)

- revize politických procesů z 50. let – docházelo k rehabilitaci odsouzených (byli zproštěni viny)

  říjen 1967 demonstrace vysokoškoláků v Praze

- popularitu získávají reformní komunisté = „socialismus s lidskou tváří“

  Žádají:           - uvolnění moci jediné strany

                        - demokratizaci společnosti

                        - zefektivnění řízení a ekonomiky

- slovenští politici usilovali o autonomii nebo federaci → spor mezi Čechy a Slováky

*****************************************************************

Pražské jaro 1968

- březen 1968 prezidentem Ludvík Svoboda (neutrální)

- první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček (proreformní)

- duben 1968 Akční program KSČ:               - rehabilitace nevinně odsouzených

- odstranění cenzury a policejního dozoru

- samostatnost výrobních i zemědělských podniků

- otevření hranic

- uvolnění poměrů ve vztahu k církvi

→ SSSR to označuje jako pokus o kontrarevoluci

21. srpen 1968

- v noci z 20. na 21. srpna 1968 okupovala vojska Varšavské smlouvy Československo

- ÚV KSČ přijalo prohlášení, ve kterém invazi odsoudilo (noviny, rozhlas)

  spontánní lidový odpor = občanská neposlušnost (nápisy, transparenty)

- vedení ÚV KSČ odvezeno do SSSR – jednání s Brežněvem

- 26. 8. přijaty moskevské protokoly = legitimizace invaze („tzn. přátelská pomoc sovětské armády bratrskému národu“) – podepsali všichni kromě Františka Kriegela

*****************************************************************

Období normalizace

- normalizace je proces, kdy se vracely poměry v Československu před začátek reforem

- prezidentem Gustav Husák (Slovák, původně reformní komunista)

- okupační sovětská vojska u nás již zůstaly natrvalo

- z KSČ bylo vyloučeno půl milionu osob

- nespokojení lidé emigrovali, 3 muži se na protest upálili (Jan Palach)

- 1969 - MS v hokeji ve Stockholmu – ČSSR dvakrát porazila SSSR → z oslav vítězství se staly protesty proti sovětské okupaci

- ve výsledku došlo k rezignaci občanů a nezájem o politiku

- sobota = nově den pracovního volna → pětidenní pracovní týden

*****************************************************************